Mám teď takové trápení, se kterým nevím, jak naložit. 

1)
Dobrý den, paní Vačkářová,
kdysi jsem u Vás byla na masáži a bylo to moc fajn.

Mám teď takové trápení, se kterým nevím, jak naložit. 

Na konci června jsem šla na plánovaný císařský řez. Rozhodla jsem se pro malou porodnici, přítomen měl být můj velmi empatický gynekolog, ke kterému jsem měla důvěru, známe se dlouho. A tak jsem si od počátku těhotenství vysnila, jak bude porod probíhat, že mi můj doktor bude říkat o všem, co právě dělá a pak budu mít prostor vítat se se svým synem.

A stalo se to, že anesteziolog mi špatně napíchl spinální anestezii, nefungovala a uspali mě celou. Vzbudila jsem se necelé dvě hodiny po porodu a vše tedy bylo naprosto jinak, než jsem si vysnila. Uvědomuji si, že je hlavní to, že jsme já i syn v pořádku a že mnozí asi považují mé pocity za rouhání nebo malichernost. Nicméně zatím tuto zkušenost vůbec neumím zpracovat a peru se s tím. V porodnici jsem své emoce ještě dusila, ale cestu domů a první týden jsem probrečela. Cítím vztek, bezmoc, naštvání. Kdyby šlo mně nebo synovi o život, dokázala bych celkovou anestezii přijmout. Ale nedokážu zpracovat to, že jen proto, že se pan anesteziolog netrefil správně, mi ukradli celý porod a přivítání se synem, na které jsem se celé těhotenství tolik těšila.

Aktuálně to mám tak, že dokážu normálně fungovat, plně kojím a miminko si užívám. Ale vnímám, že moje duše je zraněná. Pořád se neumím rozloučit s tím obrazem vysněného porodu a přijmout realitu tak, jak přišla. 

A tak jsem si vzpomněla na Vás. Vlastně nevím, co by mi mohlo pomoci, ale jsem otevřená jak masáži, tak třeba nějakému rituálu. Také nevím, zda je lepší případně přijít až po ukončeném šestinedělí nebo i dříve. Co byste doporučovala Vy?

Alena   

2)
S Alenou jsem se potkala, přišla po šestinedělí, už byla mnohem klidnější.  Hormony se značně zklidnily i psychika. Proběhla masáž a probrání porodu a co se Aleně motalo v hlavě.   

Po měsíci jsem zeptala, jak se daří : 

3)
Dobrý večer, Věro,

omlouvám se za pozdní odpověď, chtěla jsem si dát čas si o tom popřemýšlet.

A je to dobré! Rozhodně už nemám stažené celé tělo, když míjím porodnici. A taky nepociťuju závist, když vidím ženy s bříškem, které mají porod ještě před sebou. Vím, zní to hrozně, ale fakt jsem to tak první týdny po porodu měla.

Myslím, že se mi i s Vaší pomocí podařilo přijmout věci prostě tak, jak se seběhly. 

A na sezení jste mi dala i několik dalších podnětů, o kterých si přemýšlím. Celkově je mi teď vlastně docela hezky. 

Alena
září 2024